|
|
Vliv biouhlu na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy
Polášková, Nikola ; Sedláček, Petr (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na posouzení vlivu biouhlu na vybrané fyzikálně-chemické charakteristiky půdy (měrná hmotnost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, retenční a maximální vodní kapacita, obsah oxidovatelného uhlíku, obsah celkového dusíku, obsah fosforu, draslíku a hořčíku). Mezi zkoumané půdní typy byly vybrány následující: kambizem modální, fluvizem/černice glejová, černozem arenická a regozem písčitá. K analýze byly použity dva typy biouhlu – NovoTerra a Sonnenerde. Vzorky byly vysušeny do konstantní hmotnosti a následně upraveny na jemnozem I, resp. jemnozem II. Obsah oxidovatelného uhlíku byl stanoven oxidací chromsírovou směsí (Walkley-Blackova metoda), obsah celkového dusíku kjeldahlizací a obsah prvků P, K a Mg pomocí extrakce dle Mehlicha 3 a následnou analýzou na ICP-OES spektrometru. Výsledky ukazují, že biouhel má vliv na vlastnosti půdy. Závisí však na použitém biouhlu a typu půdy, do které biouhel aplikujeme. Práce může sloužit k objasnění komplexní problematiky, co se týče půd v ČR, nebo také zemědělcům, kteří uvažují o použití biouhlu jako půdního aditiva se záměrem zvýšit produktivitu a úrodnost půdy.
|
|
|
Vliv mineralogického složení na vybrané půdní vlastnosti
Plačková, Iva
Cílem diplomové práce je porovnat fyzikální a chemické vlastnosti a mineralogické složení vybraných půdních typů. Objektem studia byly -- kambizem modální (Malonty), kambizem modální (Vatín), černozem modální (Bratčice), černozem karbonátová (Velešovice) a hnědozem oglejená (Lesonice). Výsledky ukazují, že mineralogické složení je nejpestřejší u černozemí. Byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly u obsahu jílnatých částic, obsahu živin, půdní reakci a KVK u sledovaných typů půd.
|
|
| |
|
|
Steppe or woodland? Ecological Conditions of Formation and Evolution of Chernozems in Central Europe
Vysloužilová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Havlicek, Elena (oponent)
Černozemě se staly díky Dokučajevově dizertaci z roku 1883 významné pro počátky vědy o půdě. Geneze černozemí ve Střední Evropě se dodnes těší velkému zájmu pedologů, botaniků a paleoenvironmentalistů. Zatímco ve Východní Evropě byly popsány jako zonální půdy, které jsou typické pro kontinentální stepi, existují ve Střední Evropě oblasti, jež jsou svými klimatickými vlastnostmi predestinovány pro přítomnost lesních porostů. Předkládaná dizertační práce si klade za cíl přispět k diskuzi o vzniku černozemí tím, že pojednává o environmentálních podmínkách, které byly určující při formování černozemních půd ve Střední Evropě. Černozemě se obvykle vyvíjely na spraši, jsou charakteristické svým mocným povrchovým organickým horizontem, který přímo přechází do horizontu vápenatého. Organický materiál prošel díky meziročním klimatickým rozdílům pomalou polymerizací. Ve Střední Evropě jsou ale klimatické vlastnosti černozemních oblastí odlišné. Zdejší černozemě se patrně formovaly v klimatických podmínkách, které převládaly v pozdní době ledové a raném holocénu. Klimatické nuance sice mohou na regionální úrovni přispět k osvětlení rozdílů v distribuci "suchých" černozemí a "spíše vlhkých" hnědozemí, ale rozhodně neřeší problematiku na lokální úrovni, kde při stejných klimatických podmínkách existují ostré...
|
|
|
Antrakologie a NMR spektroskopie v paleoekologickém výzkumu černozemí
Danková, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o černém uhlíku, o jeho charakteristických vlastnostech a jeho výskytu v černozemních půdách. Zejména se ale věnuje metodám, kterými lze přítomnost černého uhlíku v půdách studovat. Výskyt černého uhlíku a celkové složení půdní organické hmoty tří českých černozemí (Zeměchy, Tursko, Syrovice) je zkoumáno pomocí 13 C NMR spektroskopie. Antrakologickou analýzou uhlíků z fosilních černozemí sprašové rokle u Zeměch je naopak řešen vývoj černozemí a vegetace v průběhu kvartéru ve střední Evropě. Antrakologickou analýzou byly v půdách sprašové rokle u Zeměch identifikovány jehličnaté dřeviny rodu Pinus sp., Pinus cf. cembra, Larix/Picea, Juniperus a Vaccicium, tedy dřeviny odolné vůči suchu a chladu. Identifikované dřeviny naznačují, že krajina v okolí Zeměch měla zřejmě podobu tajgy parkového charakteru. Půdní organickou hmotu fosilní černozemě ze sprašové rokle u Zeměch tvoří podle 13 C NMR spektroskopie zejména struktury alkylového a O-alkylového uhlíku, výrazněji se projevuje také aromatický uhlík. U současných černozemí z Turska a Syrovic má nejvýznamnější zastoupení O-alkylový uhlík. Nejmenší podíl má u obou černozemí aromatický uhlík, zastoupení aromatického uhlíku je u turské černozemě nejnižší ze všech analyzovaných půd. 13 C NMR spektroskopie odhalila u všech černozemí...
|
|
|
Vliv biouhlu na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy
Polášková, Nikola ; Sedláček, Petr (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na posouzení vlivu biouhlu na vybrané fyzikálně-chemické charakteristiky půdy (měrná hmotnost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, retenční a maximální vodní kapacita, obsah oxidovatelného uhlíku, obsah celkového dusíku, obsah fosforu, draslíku a hořčíku). Mezi zkoumané půdní typy byly vybrány následující: kambizem modální, fluvizem/černice glejová, černozem arenická a regozem písčitá. K analýze byly použity dva typy biouhlu – NovoTerra a Sonnenerde. Vzorky byly vysušeny do konstantní hmotnosti a následně upraveny na jemnozem I, resp. jemnozem II. Obsah oxidovatelného uhlíku byl stanoven oxidací chromsírovou směsí (Walkley-Blackova metoda), obsah celkového dusíku kjeldahlizací a obsah prvků P, K a Mg pomocí extrakce dle Mehlicha 3 a následnou analýzou na ICP-OES spektrometru. Výsledky ukazují, že biouhel má vliv na vlastnosti půdy. Závisí však na použitém biouhlu a typu půdy, do které biouhel aplikujeme. Práce může sloužit k objasnění komplexní problematiky, co se týče půd v ČR, nebo také zemědělcům, kteří uvažují o použití biouhlu jako půdního aditiva se záměrem zvýšit produktivitu a úrodnost půdy.
|
|
|
Porovnání mineralogického složení vybraných půdních typů
Pastuszková, Lenka
Cílem této bakalářské práce je porovnat fyzikální a chemické vlastnosti a mineralogické složení vybraných typů půd. Objektem studia jsou černozem karbonátová (Velešovice, ČR), kambizem litická (Ocmanice, ČR) a Leptic Andosol Dystric (Deception Island, Antarktida). Výsledky ukazují, že největší minerální sílu a nejpestřejší mineralogické složení mají černozemě. Minerálně chudší jsou kambizemě. Iniciální půdy jako Leptic Andosol Dystric lze charakterizovat jako půdy minerálně chudé, s iniciálním půdotvorným procesem.
|
|
|
Chemické a fyzikální vlastnosti půd v intenzivně obhospodařovaných vinohradech
Čermák, Patrik
Bakalářská práce je zaměřena na provedení pedologického průzkumu ve vybraných vinohradech Jižní Moravy. Je dána charakteristika fyzikálních a chemických vlastností půd a obsah živin. Literární rešerše je zaměřena na definování stanoviště (= terroir) révy vinné, kritéria zakládání vinohradů a popis půd typických pro vinohrady. Výsledky pedologického průzkumu ukázaly, že jako typické vinohradnické půdy v České republice lze najít černozemě, hnědozemě i rendziny. Kvalita půdy a obsah živin na sledovaných vinicích klesala v následujícím pořadí: černozem > hnědozem > rendzina.
|
|
|
Biologické a chemické ukazatele kvality půdy
Janderková, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na sledování biologických a chemických indikátorů kvality u vybraných typů půd. Ke stanovení půdních vlastností byly využity standardní analytické metody a postupy. Černozem karbonátová, pelická (lokalita Hrušky), hnědozem modální (lokalita Uhřice) a kambizem oglejená (lokalita Desky) vykazovaly statisticky průkazné rozdíly u chemických vlastností a v obsahu jílnatých částic. Nelišil se obsah organického uhlíku a bazální respirace. Bylo konstatováno, že intenzivně obhospodařované půdy mají nízký obsah humusu, podléhají rychle acidifikaci, mají nízkou respiraci a málo mikrobiální biomasy, proto je důležité doplňovat zásobu organických látek a vápnit.
|
|
|
Klasifikace a bonitace půdy na lokalitě Boskovice
Martínková, Andrea
Bakalářská práce je zaměřena na bonitaci půd v katastrálním území Sudice. Byl proveden pedologický průzkum, stanoven půdní typ a BPEJ. Hodnoceny byly vybrané fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Dle Taxonomického systému půd ČR byla klasifikována černozem luvická, hluboko humózní, s velmi vysokým obsahem humusu. Obsah a kvalita humusových látek byla velmi vysoká. Poměr HK/FK byl větší než 1,5, což značí kvalitní humátní typ humusu. Absorbance humusových látek byla vysoká v celé oblasti sledovaného UV-VIS spektra. Obsah přístupných živin byl vysoký. Byla potvrzena BPEJ 3.02.00 a stanovena úřední cena půdy 19,02 Kč/m2.
|
host ::
RSS.